město Kyjov

(informace k realizovanému projektu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku)

Komunitní plánování - o lidech s lidmi

Motto: „Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody“

Komunitní plánování sociálních služeb – veřejné plánování

„Tento přístup se opírá o právo každého člověka aktivně se podílet na dění, které ovlivňuje jeho život. Základním nástrojem je zplnomocnění lidí tvořivě využívat vlastní zkušenosti. Jádrem je snaha zrovnoprávnit toho, kdo rozhoduje, s tím, o němž je rozhodováno. To se dělá tak, že direktivní rozhodování je nahrazeno dohodou. Znamená to přechod k tomu, že lidé se sami ujímají řízení svých věcí. O těchto věcech potřebujeme otevřeně a veřejně mluvit. Abychom si dovedli představit, že existují různé cesty a lze mezi nimi volit. A také abychom si uvědomili, že mezi námi není nikdo, kdo by měl patent na to, jak se co dělá.“

„Je to jen tradice a zvyk, že to vypadá, jakoby jedinými kompetentními byli správní orgány státu a samospráv. Překonat tuto tradici však musíme všichni. Z hlediska radnice je třeba si připustit, že lidé nezačnou být aktivní, dokud nebudou vidět, že to má smysl, tj., že jejich aktivita přináší změny. Z hlediska občana, radnice nezačnou podporovat občanskou společnost, dokud si ji nezačnou občané vytvářet sami.“

Ivan Úlehla

Komunitní plánování sociálních služeb – plánování s širokým zapojením veřejnosti, je živý proces založen na systematické spolupráci a rovném přístupu všech zúčastněných, o hledání potřeb, priorit a zdrojů, tak aby síť služeb a pomoci byla dostupná potřebným a byla efektivní jak z pohledu kvality, tak financí.Je to metoda jak vytvořit smysluplnou a funkční síť sociálních služeb, která bude vycházet z potřeb obyvatel v regionu. Tyto sociální služby budou přehledné, dostupné a kvalitní.

Důraz je kladen na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, na partnerství, dialog a vyjednávání a na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků. Jde o stále opakující se proces zjišťování potřeb, zdrojů a řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám a potřebám lidí. Kontinuita plánování umožňuje postupné zlepšování situace v dané oblasti. Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb.

Prakticky se jedná o zjištění stavu poskytování sociálních služeb v dané lokalitě a zároveň potřeb, které nejsou naplněny. Srovnáním těchto dvou základních parametrů a v souladu s množstvím finančních prostředků, které obec na sociální služby vynakládá, vzniká v procesu vzájemných konzultací komunitní plán, který je konsenzem mezi tím, co je možné, a tím, co bylo značeno jako potřebné či prioritní.

Ti, kteří se procesu účastní jsou:

Uživatelé sociálních služeb a veřejnost

Nejdůležitějšími účastníky komunitního plánování jsou uživatelé sociálních služeb. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Jejich pohled je v komunitním plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj názor, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší nejpotřebnější a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb.

Poskytovatelé sociálních služeb

Poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem. Poskytovatelé vědí, jak služby fungují, a znají systémové i provozní záležitosti. Dokážou popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a obecně se v celé problematice dobře orientují. Jejich přínos je proto v tomto ohledu nenahraditelný.

Zadavatelé sociálních služeb

Zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce a kraje. Zadavatelé jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Vystupují do procesu jako aktivní účastníci, zejména proto, že jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. Proto podpora komunitního plánování ze strany obce a jejich politických reprezentantů představuje nejzákladnější podmínku pro jeho uskutečňování.

Komunitní plánování je součástí reformy sociálních služeb, která sice zvolna, ale soustavně probíhá. Sociální služby jsou poskytovány lidem v nepříznivé sociální situaci, zejména jde o seniory, lidi se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také o lidi, kteří z různých důvodů žijí "na okraji" společnosti. Základní principy reformy jsou:

• nezávislost a autonomie pro uživatele služeb – nikoli závislost
• začlenění a integrace – nikoli sociální vyloučení
• respektování potřeb – služba je určována individuálními potřebami a potřebami společnosti, neexistuje model, který vyhovuje všem
• partnerství – pracovat společně, ne odděleně
• kvalita – záruka kvality poskytuje ochranu zranitelným lidem
• rovnost bez diskriminace
• standardy národní