Kyjov má v současné době více než 11 tisíc obyvatel a je přirozených správním a společenským centrem pro dalších 41 okolních obcí. Nachází se 40 kilometrů jihovýchodně od Brna a 18 kilometrů severně od Hodonína.

Městem protéká nevelká říčka Kyjovka, zvaná též Stupava. Nejbližší okolí Kyjova má ráz odlesněné pahorkatiny s poli, sady a vinicemi. Jen několik kilometrů západně a severně od města se ale zdvíhají výrazně vyšší, zalesněné vrcholky Věteřovské vrchoviny, Ždánického lesa a Chřibů. Kyjov je rozdělen na 4 části: město a 3 původně samostatné obce - Nětčice, Boršov a Bohuslavice.

Obyvatelům Kyjova i spádových obcí je k dispozici celá řada různých institucí a organizací. Sídlí zde jak instituce státní správy a samosprávy, tak také finanční, církevní a sociální instituce, kulturní, vzdělávací a sportovní zařízení. Ve městě naleznete např. finanční úřad, katastrální úřad, stavební úřad, dům kultury, kino, muzeum, knihovnu, dům dětí a mládeže, dům s pečovatelskou službou, centrum sociálních služeb pro seniory a řadu dalších. Kyjov je také městem škol. Jsou zde čtyři základní, šest mateřských a dvě speciální školy, také několik středních škol a odborných učilišť. Díky spolupráci Klvaňova gymnázia a Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně mají senioři možnost navštěvovat "univerzitu třetího věku".

Sportovní vyžití nabízí městský stadion, koupaliště, sokolovna, tenisové kurty, basketbalová hala, kuželna, ale také tělocvičny a venkovní hřiště u téměř všech školních budov. Největší zelenou plochou je Městský park, bohatá zeleň zdobí i všechna kyjovská sídliště.

Kyjov je především centrem kultury a folkloru. Tradice jsou ve městě dodnes předávány z generace na generaci v živé a autentické podobě, ať už se jedná o překrásné kroje, lidové písničky či zvykoslovné obřady. Během roku se zde koná řada kulturních akcí, např. Mezinárodní hudební festival 13 moravských měst Concentus Moraviae, Žalmanův folkový Kyjov, Kyjovské letní slavnosti, Kyjovský divadelní podzim a mnoho dalších. Z tradičních folklorních akcí se zde udržují např. Martinské hody, Stavění a kácení máje nebo Fašaňk (masopust). Nejznámější a nejvýznamnější akcí je folklorní festival Slovácký rok, který se koná v pravidelných čtyřletých intervalech. 

V Kyjově je bohatě zastoupen i průmysl. Největším zaměstnavatelem okresu je Nemocnice Kyjov, mezi další velmi významné podniky patří sklárny Vetropack Moravia Glass a Šroubárna Kyjov. Dříve se zde také těžil lignit (hnědé uhlí), který znamenal rozvoj těžebního průmyslu na Kyjovsku, a jeho pozůstatky jsou v krajině patrné dodnes. Těžba lignitu byla u Kyjova zahájena v roce 1844 starohrabětem Hugem Salm-Reifferscheidtem. Další surovina, ropa, se na Kyjovsku těží dodnes.