Verše banderia skoronských jezdců k příležitosti oslav 900 let města Kyjova
Autor veršů: Josef Holcman
Příprava a režie: Marie Holcmanová
Technika: Miroslav Plachý, Václav Křížka
Vedoucí průvodu: Roman Lunga
Složení průvodu: Pavel Ingr, praporečník
Vyvolávači: Jan Holcman, Lukáš Plachý, Petr Lunga, Vojtěch Půček
Doprovod: Petr Vašíček, Jakub Nenička, Filip Fojtík, Tomáš Čada
Hýlom, hálom, domácí – je vám devět století,
hýlom hálom vzácní hosté – nebraňte se dojetí!
Klusáme k vám odhodlaně – a s veselým cílem:
přinésti vám pozdravení – a zamávat kyjem!
Pozdravení z historie – od devíti století,
zastavme se na chvílu – než čas kolem proletí!
Oddejme se v tento den – zářivýmu snění,
vzdejme hold a úctu – minulým pokolením!
Co dřely pod Stražovjákem – na severu pod Chřiby,
postavili Svatý Roch – a radnicu, co se líbí!
Tak obřadně položený – naše rodný město je,
važte si ho, Kyjovjáci – volám silně vestoje!
Před devíti stoletími – a to víme najisto,
město kúpil klášter – jmenoval se Hradisko!
Kyjov ležel v údolí – přístupným jen z jihu
kyjem pobil nájezdníky – kumánskýho střihu!
Kyjov přežil husity – po nich krále Korvína,
nevím, esli to přežití – obešlo se bez vína!
Už za Karla Čtvrtýho – vznikly práva horenský,
vínu se tu dařilo – nebylo však pro ženský!
Kyjov se stal městem v roce – patnáct set a patnáct,
tož si na to dodatečně – musím silně zavdat!
Majitel Jan Kuna – ten měl víno hodně rád,
až se musel pro ožralství – města pěkně vzdát!
A kúpil ho Kropáč – z Litenčic a Nevědomí,
lakomec to ukrutný – trápil lidi k bezvědomí.
Měšťané se proti němu – postavili silně,
v jejich čele Václav – ten pracoval pilně!
Václav starší Bzenecký – to nebyla sranda,
získati glejt svobody – u císaře Ferdinanda!
Do Aušpurku na koni – a zpátky zas lodí,
ujel tisíc kilometrů – a svobodu zrodil!
A tak skoro pět set let – je královským městem,
on byl Kyjov uhnětený – moc statečným těstem!
Turci, Uhři, kuruci – nezlomili Kyjovjáky,
jejich víra k životu – vítězila nad vojáky!
Letem světem octli jsme se – ve století předminulým,
jeho kroky významný – ani časem neminuly!
Založeny byly sklárny – hejtmanství a súd,
Záložna a gymnázium – na ně každý hrdý buď!
Ustavena byla – tá sokolská jednota,
sto padesát a pět let – je národní hodnota!
V roce dvacet jedna – tí kyjovští Sokoli
zastavili pro nás čas – pro kyjovský okolí!
Založili Slovácký – dnes už roky rokúcí,
napsali nám testament – starý, ale horúcí!
U prvního roku stál – legionář Hudeček,
Kozánek mu pomáhal – to ví aj můj koníček!
Navázali na vlastence – ty volební vítěze,
Galusek a doktor Joklík – odmítli žít v řetězech!
Klvaňa se předtím přidal – národopis miloval,
od Bukovan po Šardice – dokumenty zanechal!
Hýlom, hálom!
Zpěv
No a zbytek osobností – musím trochu krátit,
bych se mohl na Nový svět – ešče dneska vrátit!
Pan profesor Kalus – muzea byl ředitel,
a generál Nedvěd – v eráef byl velitel!
U královských letců – slúžil taky Macháček,
lékařem byl pilotů – tech anglických stíhaček!
Ešče jeden hrdina – co bojoval za národ,
básník Ivan Jelínek – bál se smrti pramálo!
Aj manželé Dunděrovi – co v odboji pomáhali,
andělé jich do nebe – jistě za to vzali!
Též Josefa Kolmaše – týrali ho estébáci,
ptám se, kdy jich konec bude – sú to divní ptáci!
Filozofa Vašíčka – vyštvali do zahraničí,
že podepsal Chartu – a že ho za to zničí!
Podepsal ju nebojácně – taky Čmelík Marek,
nechtěl k volbám chodit – byl to pěkný dárek!
Doktor Dlouhý bolševikom – utekl do Švýcar,
zebrali mu lékárnu – tak jim řekl nazdar!
A Pokorný režisér – hlásil proti okupaci,
umřel v pětačtyřiceti – zebrali mu práci!
Nakonec jsem nechal – tři studenty gymnázia:
z Bayerových obrazů – sálá pořád síla!
Lékař Jiří Dunděra – Kyjovska je kronikář,
herec Jožka Somr – zanechal tu svoju tvář!
Nemožeme do volání – vzpomnět všecka jména,
takže enom ty, co brali – Slovácký rok na ramena!
Vašíček, Sedlář, Dostál, Pavlík – aj starosta Letocha,
pro nás v čele jízdy králů – to byla dobrá epocha!
A má na ní zásluhu – muzikant a myslivec,
střílat enom do vzduchu – záslužná je věc!
To potvrdí Franta Lukl – dvacet roků starosta,
naša touha po Kyjovu – ostane vždy naprostá!
Ešče nám tu žehnajú – dvá velební páni,
Graubner a Šupol – jezdci se jim klaní!
Dyž nám vodu podajú – tož mám pro ně úkol:
proměnit ju ve víno – zkusí děkan Šupol!
Tak jak se to stalo – v Galilejskéj Káni,
byďte zdraví navěky – mějte klidný spaní!
Hýlom, hálom!
Zpěv
Při poslechu techto hlasů – jazyk se mně zachvěje,
oslavit jich hltem vína – už cítím ty krůpěje!
Koně, kroje, písničky – sú Kyjova strážcem,
zazpíváme, zacifrujem – kdykoliv si zachcem!
Zejména když na nás čeká – bratrů Petrů muzika,
primáš Petr dobře ví – jak se dělá rutyka!
Poslechnem si s napětím – jak rve tóny ze svých strun,
zazpíváme verbuňkovú – než odletí do korun!
Jura Petrů s manželkú – jmenuje se Hana,
obývajú Kameňák – do Chřib pevná brána!
Pozdravujte děvčata – u vás v oční optice,
nový brýle od vás dycky – zářijú jak světlice!
Ruky Jury na cimbálu – rychlost světla boří,
tento čestný doprovod – za to se mu dvoří!
Jiřík, Martin, Tomáš, Venca – hrajú ostrú muziku,
starost esli majú co pit – nenechám si na triku!
To zařídí Laďa Pavluš – z teho domu kultury,
šak je taky muzikant – a zná jejich nátury!
Kultura je duchovní svět – po něm lidi touží,
né však každý přizná – že se bez ní souží!
Naší době, čau lidi, – straší v hlavách sítě,
hoďte sítě za hlavu – dívejte se svědomitě:
Pohyb našich krojů – vrací době důstojnost,
Pohyb, ten je v tradici – a téj néni nikdy dost!
A tak v rámci tradice včíl – moja hlava hoří,
dyž paličky cimbálu – do strun Jura boří!
Děkujem vám za muziku – za souznění uší,
děkujeme kyjovským – za spřízněnost duší!
Banderium za chvílu – jako víno dokvasí,
tož si zařvem spokojeně – do huslí a do basy:
Mějte se tu, jak chcete – aj o trochu víc,
vinšuje vám táto chasa – dojéla ze Skoronic!
Tá tajemná jízda králů – šeptá, že aj za sto let,
hodím cifru na koni – jako bych stál na stole!
Slovácký rok za rok tady – otevře své komnaty,
včíl se dáme na cestu že – milujeme návraty!
Hýlom, hálom!
Galerie
