80 let od otevření kyjovské nemocnice

Snaha o zřízení nemocnice v Kyjově se táhla vlastně už od 19. století. Žádosti o příspěvek na její stavbu směřované k příslušným nadřízeným orgánům však vyznívaly až do počátku 30. let 20. století naplano. Zemský výbor sice uznal, že nemocnice je v kyjovském okrese třeba, ale subvenci na výstavbu v následujících 5–6 letech zamítl s odůvodněním, že přednější je vybudování nemocnic v Dačicích, Českém Těšíně, Břeclavi, pak ve Žďáře, nebo v Novém Městě, a v Boskovicích. Pokud chtěl Kyjov stavbu nemocnice přece jen prosadit, muselo se tak stát na vlastní náklady. Za tím účelem zřídilo okresní zastupitelstvo 12. dubna 1930 Fond k vybudování okresní nemocnice v Kyjově, jehož přispívajícími členy se stala Občanská záložna v Kyjově, Spořitelní a záloženský spolek v Želeticích, Spořitelní a záloženský spolek v Šardicích, firma Thonet-Mundus Koryčany, obce Újezdec, Nětčice, Bukovany, Spořitelna města Kyjova, Zemědělská záložna v Jestřabicích, Občanská záložna v Osvětimanech, raiffeisenka Vacenovice, Správa velkostatku Ludvíka Wittgensteina v Koryčanech a Bedřich Makeš, správce velkostatku. 1. česká sklárna v Kyjově a obec Vracov odmítly přispět.

Finance fondu zřejmě na vybudování nemocnice nestačily a celá záležitost na několik let usnula. Až 21. dubna 1938 oznámil okresní úřad městu, že v rámci doplnění sítě dosavadních nemocnic má být také v Kyjově zřízena okresní nemocnice vzhledem k centrální poloze, výhodným komunikačním spojům, značným vzdálenostem nejbližších nemocnic, jejich přeplněnosti a špatným zdravotně-sociálním poměrům v okrese. Okresní úřad si představoval příspěvek města tak, že by město poskytlo zdarma vhodný stavební pozemek a že by kromě toho přispělo na vlastní stavební náklady značnějším obnosem. Již tentýž den zastupitelstvo rozhodlo, že na stavbu věnuje stavební pozemek a příspěvek 1 milion korun, splatný do 15 let v ročních splátkách.

Okresní zastupitelstvo se usneslo, že při nemocnici bude i okresní chorobinec. Stanovilo počet nemocničních lůžek na 130, a to 50 chirurgických, 40 interních, 12 dětských a 28 pro izolační pavilon. Okresní chorobinec se 60 lůžky se měl vystavět až v další etapě. Součástí nemocničního areálu měl být navíc pavilon pro byty lékařů a sester, hospodářská část (kotelna, prádelna, kuchyň), místnosti prosekturní a patřičné zařízení desinfekční. Podmínkou pro stavbu nemocnice byla také vyhovující kanalizace, elektrické osvětlení a přívod hygienicky nezávadné vody.

Komise se rozhodovala mezi 4 lokalitami, kam by nemocnici umístila. Nakonec se rozhodla pro pozemek nad židovským hřbitovem v trati zvané Díly od Boršovska. Zaměření provedl zdejší inženýr František Křivánek, zaknihování advokát Dr. Vladimír Broček. Vypracováním projektu nemocnice byl pověřen Ing. arch. Bedřich Rozehnal z Brna. Jednoznačně byl vybrán proto, že už před kyjovskou nemocnicí zdařile projektoval nemocnice v jiných městech.

Ještě v roce 1938 se začalo stavět. Nejdříve spatřila světlo světa hlavní vrátnice, obytná budova ředitele, správce a operačního zřízence, v následujícím roce byl postaven chirurgický pavilon, interní pavilon, izolační pavilon, prosektura a budova řádových sester. Pro odpadové vody z nemocnice musel okres zřídit samostatný odpad.

15. března 1939 obsadili území bývalého Československa Němci. Do Kyjova přibyly jednotky německé okupační armády již odpoledne téhož dne. Němci se usídlili v našem městě na celou dobu války a jejich pozornosti neušla ani rozestavěná nemocnice. Od července roku 1943 zde byl zřízen lazaret SS, který nemocnici okupoval až do dubna 1945. Pod tlakem blížící se fronty začali Němci ve dnech 3.–5. dubna 1945 lazaret stěhovat. Co se jim nepodařilo ve spěchu odvézt, to zničili, dokonce odcizili všechny klíče od všech budov, aby je nebylo možné uzamknout. V polovině dubna 1945 se fronta přiblížila bezprostředně ke Kyjovu. Poněvadž nemocnice byla důležitým strategickým bodem, odkud mohli Němci kontrolovat silnici vedoucí od Svatobořic, vybudovali si zde opevněné dělostřelecké hnízdo, kam se ponejvíce soustřeďovala palba útočících sovětských vojsk. Před 13. hodinou ve čtvrtek 19. dubna začalo ostřelování Kyjova. Ač palba poškodila v Kyjově mnoho domů, nemocnice byla zasažena nejvíce. K dalšímu dělostřeleckému souboji došlo ještě v pondělí 23. dubna, kdy dělostřelecké granáty zapálily v nemocnici skladiště materiálu. Výsledky válečného „hospodaření“ Němců byly zničující: nemocnice dostala celkem 33 přímých dělostřeleckých zásahů, které nejvíce poškodily hlavní nemocniční budovu. Výbuchy a tlak vzduchu vyrazily všechna okna, poškodily venkovní i vnitřní omítku, zničily dveře, nábytkové, strojní a rovněž lékařské zařízení. Když k tomu připočteme ještě drancování nemocničního vybavení počátkem dubna 1945, dosáhla škoda celkové výše 15 milionů korun. Teprve za 11 měsíců se podařilo nemocnici upravit tak, že v ní mohl začít provoz.

1. dubna 1946 bylo otevřeno interní a chirurgické oddělení s 294 lůžky. Primářem na chirurgickém oddělení byl ustanoven MUDr. Drobný s jedním sekundářem a na interním oddělení MUDr. Doubrava. Následujícího roku se nemocnici dostalo velké cti. Při své návštěvě Kyjova 22. dubna 1947 zavítal do nemocnice prezident Edvard Beneš se svou chotí a doprovodem. Nemocnicí ho provázel tehdejší ředitel MUDr. Josef Drobný.

Dalším oddělením, které v nemocnici vzniklo jako samostatný primariát, bylo v roce 1948 gynekologicko-porodnické oddělení. To však zpočátku sdílelo budovu s chirurgií. Až o dva roky později, v listopadu 1950, se gynekologicko-porodnické oddělení přestěhovalo do nově postaveného pavilonu s 82 lůžky. Nové budovy se v tomto roce dočkalo také dětské oddělení (začalo fungovat v únoru 1949 a původně sídlilo v malé budově naproti vrátnici), kde na malé pacienty čekalo 67 postýlek. Vraťme se ale ještě na skok do roku 1948, abychom si připomněli, že v tomto roce vyrostla obytná budova pro lékařský personál, hospodářská budova a budova pro lékařsko-technický personál. Ještě přibyla budova interního pavilonu, skleníky, altánek a byl vydlážděn chodník k nemocnici. Jak léta plynula, počet oddělení se rok od roku zvyšoval, přibývaly další budovy nemocničního komplexu. Od 1. prosince 1949 se začalo ordinovat v ambulanci pro nosní, ušní a krční choroby, od února pak začalo fungovat samostatné ORL oddělení. V místnostech uvolněných porodnickým oddělením začal současně vznikat kojenecký ústav.

Usnesením vlády ze dne 3. července 1951 bylo zavedeno sjednocené zdravotnictví. Veškerou péči o zdraví lidu převzal stát, řídícím a legislativním orgánem se stalo ministerstvo zdravotnictví. Byly vytvořeny Okresní ústavy národního zdraví (OÚNZ), které organizačně podléhaly okresním úřadům. V jejich čele stál ředitel – tím prvním v Kyjově byl MUDr. Jan Jurenka. Pod hlavičkou OÚNZ se tak spojila činnost praktických i odborných lékařů, zubních odborníků i lůžkové části v nemocnici. Bývalá Okresní nemocenská pokladna v Kyjově, doposud sídlící v Komenského ulici, zanikla a všechno zařízení a materiál převzal k 1. prosinci 1951 OÚNZ. V budově na Komenského ulici byly zřízeny dvě ambulance praktických lékařů a dvě zubní ordinace. Ve větších závodech se zřídily závodní ordinace, v nichž své služby poskytovali praktičtí i odborní lékaři.

Co se týče dění přímo v nemocnici, 1. února 1951 bylo otevřeno plicní oddělení, v roce 1952 oddělení logopedické a oddělení pro kožní a pohlavní choroby. Od 1. ledna 1954 je v provozu neurologické a ortopedické oddělení, provoz zahájila také nově zřízená transfúzní stanice. Od 1. ledna 1955 má nemocnice oddělení patologicko-anatomické a od 1. dubna pak oddělení rentgenologické. K roku 1955 bylo v nemoci 13 primariátů, státní kojenecký ústav, transfuzní stanice a ústřední laboratoř. Nemocnice se postupem času dále rozrůstala o klinická i diagnostická oddělení, jako byla foniatrie, urologie či ARO. Z diagnostických to bylo oddělení nukleární medicíny nebo mikrobiologie.

Nemocnice Kyjov byla do roku 1989 spolu s hodonínskou nemocnicí součástí OÚNZ s ředitelstvím v Hodoníně. V roce 1990 se nemocnice osamostatnila, jejím zřizovatelem byl Okresní úřad Hodonín. Snahy o privatizaci nemocnice byly neúspěšné. Okresní úřad se významně podílel na investicích a podporoval rozvoj nemocnice.

O významný rozkvět nemocnice se zasloužil ředitel MUDr. Petr Hudeček, stanovil koncepci rozvoje nemocnice na budoucích 25 let. V roce 1999 ředitel Hudeček sloučil bývalou městskou nemocnici ve Veselí nad Moravou s kyjovskou nemocnicí. Tím vzniklo oddělení ošetřovatelské péče zajišťující doléčovací fázi pacientů akutních lůžek interního oddělení a rehabilitační oddělení. Byla realizována rozsáhlá rekonstrukce chirurgického pavilonu, výstavba nových centrálních operačních sálů, centrální sterilizace, vybudování heliportu, který v té době měla kyjovská nemocnice jako jediná mezi nemocnicemi v tomto regionu. Byla nově vybudována oddělení rentgenu, ambulantní trakt a oddělení rehabilitace. Vzniklo lůžkové oddělení ortopedie a chirurgická JIP, budova stravovacího provozu zaměstnanců a kuchyně s novou technologií, pro pacienty s moderním a v té době ojedinělým tabletovým systémem. K vytápění začalo být používáno odpadní teplo z kyjovských skláren. Ekonomické a politické tlaky donutily tehdejší management snížit počet lůžek, zanikla lůžková revmatologie, oddělení ústní a čelistní chirurgie a lůžková část foniatrie.

Po zániku okresních úřadů přešla nemocnice od 1. ledna 2003 do majetku Jihomoravského kraje, který převzal zřizovatelské funkce. Změnil se název z Okresní nemocnice Kyjov na Nemocnici Kyjov. V této době se objevily politické tlaky na sloučení nemocnic v Kyjově a v Hodoníně, které naštěstí díky naléhání občanů obou měst nebyly realizovány. V současné době působí obě nemocnice jako samostatné spolupracující organizace a mají své místo v síti zdravotnických zařízení.

V době působení Ing. Igora Kalixe na pozici ředitele se podařilo nemocnici díky pomoci státu oddlužit. Po jeho odchodu nastalo napjaté období plné změn a zvratů.

V roce 2012 jmenováním doc. MUDr. Petra Svobody, CSc., FRCS(T), do funkce ředitele, došlo ke zklidnění situace v nemocnici a k nastavení dobrých ekonomických parametrů, a tím i k předpokladu pro kladné výsledky hospodaření. Ředitel Svoboda realizoval rekonstrukci interního pavilonu, revitalizaci zahrady, výstavbu a uvedení do provozu nemocniční lékárny pro veřejnost a zateplení dětského oddělení.

V dubnu 2014 byla do funkce ředitelky jmenována Mgr. Danuše Křiváková. Výsledky hospodaření nemocnice se zlepšily, 3 roky po sobě nakoupila nemocnice v řádu 10 milionů korun lékařské vybavení a přístroje, na investice využila dotační tituly i příspěvky zřizovatele. Podle stanovené koncepce rozvoje byly zatepleny budovy oddělení ORL a laboratoří OKB a hematologie, byla provedena rekonstrukce oddělení nukleární medicíny, opraven vjezd do nemocnice s nastavením nového systému parkování a úpravy dopravního řádu v areálu. Začala se připravovat rekonstrukce budovy patologie, modernizovalo se vybavení magnetické rezonance a byl zakoupen nový přístroj CT. Největší investicí v příštích letech měla být rekonstrukce gynekologicko-porodního a dětského pavilonu.

K 31. prosinci 2017 byla z funkce odvolána ředitelka nemocnice Mgr. Danuše Křiváková. Od následujícího dne, 1. ledna 2018, byl vedením nemocnice pověřen doc. MUDr. Petr Svoboda, CSc., FRCS(T), který funkci vykonával do 30. června 2018. Od 1. července 2018 byl do pozice ředitele jmenován Ing. Mgr. Lubomír Wenzl. Pod jeho vedením pokračovala stabilizace organizace a rozvíjela se komunikace s odbornou i laickou veřejností. Významnou investicí byl projekt Návazná péče v roce 2019, na který nemocnice čerpala bezmála 99 milionů korun na nové přístrojové vybavení.

Roky 2020 a 2021 byly výrazně ovlivněny pandemií onemocnění covid-19, která prověřila připravenost zdravotnického personálu, infrastruktury i krizového řízení. Nemocnice Kyjov zajišťovala péči o covidové pacienty, včetně lůžek s intenzivní péčí, a zároveň provozovala očkovací centra a zajišťovala testování veřejnosti. V tomto náročném období sehráli klíčovou roli zaměstnanci všech profesí, kteří ve ztížených podmínkách zajistili nepřetržitý chod nemocnice. Zvládnutí této etapy je bezesporu jedním z nejsilnějších momentů posledních let.

Na jaře 2022 se ředitel Wenzl začal naplno věnovat své poslanecké funkci a vedením nemocnice byla od 1. dubna 2022 pověřena Mgr. Veronika Neničková, MBA, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Tuto funkci vykonávala do 30. listopadu 2022. Od 1. prosince 2022 byl jmenován novým ředitelem MUDr. Jiří Vyhnal, který převzal odpovědnost za další směřování nemocnice v době pokračujících transformací zdravotnictví v rámci Jihomoravského kraje. Mezi jeho priority patřilo posílení komunikace s odbornou veřejností i mezi zaměstnanci a transparentní příprava klíčových projektů, jako je vznik centrálního urgentního příjmu.

Rok 2023 přinesl zásadní modernizace. Nemocnice implementovala nový informační systém reagující na evropské požadavky na elektronické sdílení zdravotnické dokumentace. Dokončila se rekonstrukce anesteziologicko- resuscitačního oddělení (ARO), nemocnice investovala do nových technologií včetně robotické laparoskopické ruky a otevřela nové ambulance – například nutriční či pro děti a dorost. Onkologické pracoviště se zapojilo do regionální sítě, což přineslo pacientům dostupnost biologické léčby. Z ekonomického hlediska nemocnice hospodařila s kladným výsledkem a úsporami dosáhla částky přes 16 milionů korun.

V roce 2024 nemocnice pokračovala v plánovaných krocích týkajících se budoucí rekonstrukce gynekologicko- porodnického pavilonu, vybudování centrálního urgentního příjmu a zahájila rekonstrukci nemocniční kuchyně, která navázala na zateplení a výměnu oken celé budovy stravovacího provozu. Modernizací prošlo odběrové místo pro dárce krve na hematologicko transfuzním oddělení i bazén na rehabilitačním oddělení. Mnohem větší důraz je kladen na podporu zaměstnanců a kultury organizace, zaměstnanci se zapojují do nového adaptačního procesu pro nové pracovníky zaměřeného na rozvoj pracovního prostředí. Podpůrnými aktivitami prochází i stávající zaměstnanci.

Nemocnice Kyjov dnes disponuje více než 480 lůžky, z toho zhruba 70 lůžek je určeno pro intenzivní a následnou péči. Její spádová oblast zahrnuje přibližně 150 tisíc obyvatel. Poskytuje komplexní zdravotní služby včetně akutní lůžkové péče, ambulantních specialistů i operativy. Součástí je také lékařská pohotovostní služba, výjezdní základna zdravotnické záchranné služby a zařízení ošetřovatelské a následné rehabilitační péče.

Nemocnice Kyjov patří k nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením v regionu. V uplynulých letech prošla zásadními proměnami, kdy prokázala svou stabilitu, schopnost reagovat na krize i ambici dále se rozvíjet. Díky modernizaci, investicím a podpoře personálu posiluje svou roli klíčového zdravotnického zařízení jihovýchodní Moravy. Nadále zůstává místem, kde péče o zdraví spojuje profesionalitu s lidským přístupem.