100 let od otevření budovy městské spořitelny

Než se dostaneme do roku 1926, nebude na škodu, když se podíváme hlouběji do minulosti a nahlédneme k samotným počátkům Spořitelny královského města Kyjova. Nutno hned v úvodu podotknout, že se tento finanční ústav „rodil ve velkých porodních bolestech“.

Poprvé začal obecní výbor jednat o návrhu jeho člena Hynka Gewinnera na zřízení městské spořitelny na svém zasedání 13. března 1869. Hlavním důvodem zřízení městské spořitelny bylo potírání tehdy velmi rozšířené lichvy a podpora obchodu, živností a zemědělství. Do budoucna měla spořitelna také podporovat hospodářský rozvoj města, hlavně realizaci obecních staveb (školy, kanalizace, dláždění ulic apod.). Na své schůzi dne 13. března 1869 zvolil obecní výbor čtyřčlenný komitét, jehož úkolem bylo vypracovat stanovy. Ty byly vypracovány na základě stanov brněnské a znojemské spořitelny a byly 20. března 1869 předloženy obecnímu zastupitelstvu ke schválení. Zastupitelstvo současně převzalo nad spořitelnou záruku a zřídilo zárukový fond ve výši 30 000 korun. Schvalování stanov se však poněkud protáhlo a došlo k němu až v roce 1871. Na jejich základě povolilo zřízení Spořitelny královského města Kyjova svým výnosem č. 2048 ze dne 18. března 1871 ministerstvo vnitra. Přestože bylo vše připraveno k zahájení provozu, spořitelna fungovat nezačala. Až po 21 letech, 8. března 1892, byly definitivně schváleny stanovy kyjovské spořitelny, ale trvalo to další rok, než se spořitelna otevřela pro své klienty. Stalo se tak 1. dubna 1893.

Spořitelna byla zpočátku umístěna při městském důchodním úřadu a její správu vedl výbor spořitelny, volený obecním zastupitelstvem. Skládal se z vrchního ředitele (starosta města), náměstka (1. radní), ze dvou členů obecního zastupitelstva, ze dvou kurátorů a ze čtyř důvěrníků, kteří nemuseli být členy obecního zastupitelstva.

Nový peněžní ústav to ale neměl ve svých začátcích vůbec lehké. Protože byl založen německým městským zastupitelstvem, nebyl českým obyvatelstvem příliš oblíbený (to preferovalo Občanskou záložnu), dokonce ani po roce 1896, kdy se správy ve městě ujalo české zastupitelstvo. Právě ono se snažilo pozvednout význam spořitelny, ale jeho snaha narážela na různé překážky. Jednou z nich bylo to, že do ředitelství spořitelny byl volen také vedoucí úředník Občanské záložny. Tak konkurenční ústav znal celou spořitelní agendu, což pochopitelně brzdilo růst spořitelny. Aby se zabránilo tomuto nepříznivému vývoji, navrhl její úředník, později ředitel, František Navrátil, změnu stanov. V nových stanovách z roku 1902 bylo mimo jiné zakotveno, že člen správy spořitelny nesmí být současně členem nebo úředníkem jiného peněžního ústavu. Správní změny provedené na základě nových stanov evidentně spořitelně prospěly. Dříve přehlížený peněžní ústav si postupně získával stále větší přízeň a důvěru občanů.

Ve 2. polovině roku 1914 přerušila zdárný rozvoj spořitelny 1. světová válka. Díky dobrému hospodaření s financemi se podařilo spořitelně válečná léta překonat pouze s nepatrnou ztrátou.

Po vzniku republiky rozvoj spořitelny pokračoval. Dosavadní úřední místnosti v obecní budově č. 1 přestaly vyhovovat jak zaměstnancům, tak klientům. Na návrh ředitelství se usnesl výbor spořitelny na svém zasedání dne 30. března 1925, že nechá postavit novou budovu, plně vyhovující současným požadavkům na vnitřní prostor i umístění v rámci města. Pro tento účel zakoupila spořitelna Přikrylův hostinec stojící hned vedle radnice. Původně se počítalo pouze s přestavbou hostince, ale po náležitém průzkumu bylo rozhodnuto starou budovu zbourat a pro spořitelnu postavit budovu od základů novou. Proto došlo v srpnu 1925 ke stržení Přikrylova hostince.

Se stavbou se započalo 1. září 1925 a podle plánů brněnského architekta Miloslava Kopřivy ji prováděl místní stavitel Josef Polášek. Řemeslné práce a dodávky většinou zajišťovali místní živnostníci. Budova, jejíž stavba se financovala pouze z vlastního jmění spořitelny, nikoli z peněz vkladatelů, byla slavnostně otevřena 31. října 1926. Hlavní část slavnosti otevření nové budovy spořitelny se odbývala v sokolovně, kde se konala slavnostní schůze za přítomnosti zástupců ministerstva vnitra, zemské politické správy, Svazu československých spořitelen, státních úřadů, spolků a příznivců spořitelny.