100 let od otevření kyjovského muzea v budově zámečku

Rovnou stovku let je nynější Vlastivědné muzeum Kyjov spjato s nejstarším dochovaným objektem ve městě, s památkově chráněným, původně renesančním zámečkem. Právě v roce 1926 pro něj bylo vyhrazeno přízemí této budovy, kam se postupně začaly přesunovat muzejní sbírky, prezentované do té doby ve stísněném prostoru v chudobinci Dominika Jurovského (dnes základní umělecká škola). O dva roky později, 20. května 1928, bylo tehdejší městské muzeum otevřeno pro veřejnost a začala jeho nová éra.

Jak z předchozích řádků vyplývá, nešlo tenkrát o založení muzea. Prvopočátky muzejní aktivity se datují k výstavě zaměřené na minulost českých měst pořádané v roce 1904 v Napajedlích. Ta navazovala na známou, hojně navštívenou Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze konanou v roce 1895.

Pro napajedelskou výstavu byly v Kyjově z iniciativy tehdejšího starosty a vlastence Severina Joklíka profesorem zdejšího gymnázia Janem Kučerou vybírány exponáty z městského archivu. Kučera archiv rovněž uspořádal a začal pracovat na ustavení městského muzea. Zpřístupněno veřejnosti bylo 26. října 1913 a vyčlenily se pro něj dvě místnosti již zmíněného chudobince. Sám Kučera byl jmenován správcem jak muzea, tak archivu. Ještě před vznikem muzea byly ovšem shromažďované sbírky uloženy v budově městského úřadu.

V nově vytvořeném muzeu si návštěvníci mohli prohlédnout např. historické městské listiny, archeologické nálezy či kroje a jejich součásti. Úvodní éra této kulturní instituce trvala jen dva roky – v souvislosti s 1. světovou válkou byla uzavřena a opět zpřístupněna až v roce 1918.

Díky novému správci muzea Ludvíku Kalusovi, mimochodem opět profesoru kyjovského gymnázia, se – jak už bylo sděleno výše – dostalo do budovy zámečku. Dlouhá léta zde působící Ludvík Kalus, který v době okupace zastával i nelehkou funkci starosty města, se zasloužilo výrazné rozšíření sbírkového fondu, hlavně pak v oblasti archeologie. Pomáhal mu při tom Muzejní a archeologický spolek, jehož činnost spadá do let 1941–1952. Kalus pracoval v muzeu také jako vedoucí studijní knihovny a konzervátor pro historické památky na kyjovském okrese.

Počátkem 50. let se městské muzeum z přízemí rozšířilo do celého objektu a v roce 1953 se z něj stalo muzeum okresní. Poté, co zanikl kyjovský okres a převážná část jeho území byla začleněna do okresu Hodonín, bylo od roku 1964 pobočkou Okresního muzea v Hodoníně, nynějšího Masarykova muzea v Hodoníně.

Až do počátku 70. let 20. století byly kyjovské sbírky návštěvníkům prezentovány pouze formou otevřeného depozitáře. Po následné generální opravě zámečku již mohly být instalovány do nových expozic – v roce 1975 vznikly expozice archeologická a etnografická, tři roky nato přírodovědná a v roce 1979 stálá historická výstava nazvaná Kyjov v minulosti a dnes.  

Určité změny přinesla, jako skoro všude jinde, sametová revoluce. V roce 1990 došlo k reinstalaci části etnografické expozice a k úpravě historické výstavy, která byla v roce 2004 zrušena úplně a nahrazena stálou expozicí Příroda Kyjovska, vytvořenou formou velkoplošných dioramat představujících jednotlivá území regionu.

Po další rozsáhlé stavební rekonstrukci budovy v roce 2018, zahrnující krom jiného také restaurování sgrafit na jejích zdech, došlo ke zřízení čtyř nových stálých expozic. V přízemí vstoupíte hned za recepcí do expozice přírody představující faunu a flóru Kyjovska, která je rozdělena na prostor lesa, vinice a rybníka. Doplňující údaje k jednotlivým živočichům poskytuje infostánek s dotykovými obrazovkami. Ony infostánky jsou koneckonců v každé ze čtyř expozic.

V přízemí vznikla opětovně též expozice historie zaměřená na dějiny Kyjova a regionu od raného novověku až po meziválečné období; za připomínku tu jistě stojí výběr z rozsáhlého fondu sbírek muzea týkajícího se legionářů z Kyjovska.

Po vystoupání po schodišti, jehož stěny lemují kopie nejstarší veduty města z roku 1715 a obrazy někdejších kyjovských osobností politického života, najde návštěvník v patře archeologickou expozici. Prezentuje nálezve střední Evropě unikátního pohřebiště germánského kmene Langobardů z období stěhování národů, které objevili archeologové Masarykova muzea na místě kyjovského Kauflandu. Zbylá část rozlohy prvního patra patří expozici lidové kultury Kyjovska. Setkáte se tu s lidovými oděvy z různých oblastí Kyjovska i Ždánicka, a to na celé řadě figurálních scén zobrazujících tradiční zvyky a slavnosti v regionu. Prohlédnout si lze též další sbírkové předměty využívané v zemědělství, domácnosti nebo v rámci zvykoslovného roku.

Všechny čtyři moderní expozice a řada muzejních exponátů jsou provázeny projekcemi, zvukovými kulisami a multimediálními prvky.

Pod střechou zámečku se nyní nacházejí půdní prostory s depozitářem. Další depozitáře, výstavní a edukační místnost, jakož i pracovny zaměstnanců v sobě obsahuje nová budova na nádvoří postavená v roce 2010, za kterou zbylo místo ještě pro menší otevřený depozitář ponejvíce tvořený rozměrnými předměty hospodářské povahy.

Od počátků muzejní činnosti až do současnosti se ve fondu muzea podařilo nashromáždit značné množství sbírkových předmětů, jejichž důležitou součástí je soubor starých tisků z 15.–19. století patřících dříve většinou knihovně piaristického kláštera v Kyjově, mezi nimiž se nachází i jeden vzácný prvotisk.

V kyjovském muzeu funguje též knihovna mající zhruba 14 500 svazků, hlavně s regionální tematikou. Slouží pro studijní účely muzejních pracovníků, ale otevřena je také zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Badatelé se s nabídkou publikací mohou seznámit prostřednictvím počítače už z domova. Knihovna je totiž napojena na internetový Souborný katalog České republiky. Nutno doplnit, že pro badatelské účely slouží po předchozí domluvě s odbornými pracovníky Vlastivědného muzea Kyjov samozřejmě také sbírky této instituce.

Kromě sbírkotvorné činnosti, evidence a péče o sbírky pořádají pracovníci muzea několikrát do roka krátkodobé výstavy, přednášky, předváděcí akce řemesel, kurzy a další kulturní akce.