105 let od konání 1. Slováckého roku v Kyjově

Když se řekne Slovácký rok, jistě si každý představí město plné krojů, hudby a zpěvu, které každé 4 roky zaplní Kyjov. Ne všichni si však uvědomí, že v letošním roce bude tomuto nejstaršímu folklornímu festivalu v našich zemích už 105 let. Pojďme si alespoň v krátkosti připomenout historii Slováckého roku.

Psal se rok 1921 a Tělocvičná jednota Sokol v Kyjově slavila 50. výročí svého založení. Proto uspořádala ve dnech 6. a 7. srpna a 13. až 16. srpna slet sokolské župy Komenského, jejímž členem kyjovská jednota byla. První dny patřily slavnostní valné hromadě a veřejným sokolským cvičením žactva a dorostu, v sobotu 13. srpna se uskutečnila slavnostní sokolská akademie v záložně, neděle 14. srpna byla hlavním sletovým dnem s průvodem, veřejným cvičením dospělých a večerním představením divadelní hry Maryša, 15. srpna se konaly národopisné slavnosti Slovácký rok a v úterý 16. srpna se sokoli zúčastnili výletů do Luhačovic, Trenčianské Teplé, na Mohylu míru a pěší túry na hrad Buchlov.

Slovácký rok měl být proveden už na sokolském sletu v Brně v roce 1914 v rámci „Moravského roku“, ale sarajevský atentát slet překazil.

Program 1. Slováckého roku tvořila Jízda králů z Vlčnova, Fašanek předvedla chasa z Velké nad Veličkou, Šlahačka byla v režii Vlkošských, Svatba na Kyjovsku byla společným vystoupením sokolů z Milotic a Šardic, Dožínky zinscenovaly obce Ježov, Žádovice a Žeravice, Zahájení hodů provedl Lanžhot, starodávný zvyk Stínání berana uvedly Bohuslavice, Věnec předvedly Moravany a Kostelec, Mlácení káčera pak Bukovany a Sobůlky. Závěr Slováckého roku patřil Svatobořicím s Kácením máje. Protože se Slovácký rok vyvedl nad očekávání dobře, rozhodli se jej kyjovští sokoli zopakovat i následujícího roku v poněkud rozšířenější verzi a ve dvou dnech, a sice 4. a 5. června, opět s velikým úspěchem. Na první dva ročníky Slováckých roků pak navázali pořadatelé i v dalších letech – 1927 a 1931. Slovácký rok byl organizačně připraven i na rok 1939, ale byl na poslední chvíli zakázán. Pak následuje v pořádání Slováckých roků dlouhá přestávka.

Prvním Slováckým rokem po 2. světové válce byl ten v roce 1956 a hned v příštím roce následoval další. Poté se uskutečnil v roce 1961 a opět nastala v jeho pořádání dlouhá pauza, tentokrát desetiletá. Od Slováckého roku pořádaného v roce 1971 se pak ustálil čtyřroční cyklus konání Slováckých roků. Prozatím poslední ročník byl uspořádán v roce 2023.