Kronika města (1894-2014)

Svazky kyjovské kroniky jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Hodoníně. Hlavním důvodem pro digitalizované zpracování bylo vytvoření kopie kroniky, zachování cenných informací pro příští generace, tedy to, co bylo kdysi důvodem k jejímu vzniku. Digitalizace kroniky a její následné rozšíření mezi veřejnost je nejlepším způsobem jejího uchování.

Městské a obecní kroniky začaly vznikat krátce po vzniku Československé republiky, kdy v roce 1920 byl vydán zákon č. 80/1920 Sb. o pamětních knihách obecních. Každá obec byla povinna založit a vést kroniku. Kyjovské městské zastupitelstvo pověřilo vedením kroniky ředitele obecné a měšťanské dívčí školy v Kyjově Antonína Hromádku. Byla zakoupena kniha s pevnými červenými deskami, kterou vyrobila firma L.J.Čech v Praze a obsahovala celkem 242 stran o formátu 25x41 cm. Do knihy se psalo ručně a najedeme v ní rukopisy dvou kronikářů. Antonín Hromádka do ní začal zaznamenávat podle svých vzpomínek události od roku 1894. Zemřel však 5. listopadu 1925 a v kronice popsal pouze období let 1894-98. Zanechal po sobě stručné poznámky, jichž využil další kronikář Ludvík Kalus, profesor kyjovského gymnázia a pozdější starosta města, pro další doplnění záznamů od roku 1905 a pokračoval až do roku 1939. Tento první svazek však dokončil a odevzdal až 20. června 1972.

Druhý svazek, popisující léta 1939-1945 začal retrospektivně zpracovávat kronikář Vladislav Kocman až v roce 1972. Třetí, čtvrtý a pátý svazek (1945-1970) psala učitelka Marie Vybíralová-Klimková. V letech 1971-1973 psal kroniku Vladislav Kocman. V roce 1975 začal psát další kronikář - Vladimír Valík. Kroniku v letech 1979-1983 vedl pan Antonín Pančochář, 1987-1989 Alois Hrabovský, 1990-1992 Zdena Vandíková. V letech 1994 až 2004 byla kronikářkou Mgr. Blanka Pokorná. Od roku 2005 do současnosti je kronikářkou Věra Kellnerová. V roce 1978 se kronika nevedla.