Základní škola J. A. Komenského získala pošesté titul Ekoškola

• Srdce programu = Ekoparlament
• Metoda 7 kroků k úspěchu
• Letošní výzva: Jídlo a šetrná spotřeba
• Zasloužená odměna v Senátu

V pondělí 1. června, na Den dětí, bylo na kyjovské radnici obzvláště živo. Starosta František Lukl a místostarosta Kamil Filípek přivítali 12 žáků a koordinátorku Kamilu Kostihovou ze Základní školy J. A. Komenského, kteří přinesli skvělou zprávu: prestižní mezinárodní titul Ekoškola se jim podařilo obhájit už pošesté. Co ale vlastně ten „Ekoparlament“, který za tímto úspěchem stojí, dělá?

Srdce programu = Ekoparlament 

Ekoparlament, nazývaný také jako Ekotým, je skupina dobrovolníků složená ze zástupců žáků (zpravidla od 4. do 9. ročníku), učitelů a dalších zaměstnanců školy. V tomto mezinárodním programu mají hlavní roli právě žáci, kteří jsou zodpovědní za realizaci všech předepsaných kroků. Cílem je, aby si děti vytvořily vztah k přírodě i místu, kde žijí, a naučily se samostatně jednat ve prospěch udržitelného rozvoje.

Letos navíc škola vsadila na stoprocentní dobrovolnost nehledě na věk. „Mám obrovskou radost z toho, že v našem Ekotýmu jsou opravdoví nadšenci. Protože mají odpoledne mnoho jiných aktivit, scházíme se většinou už ráno před vyučováním. Vždy se společně domluvíme na čase, který všem vyhovuje,“ pochvaluje si aktivní přístup dětí koordinátorka EVVO Kamila Kostihová. 

Metoda 7 kroků k úspěchu

Získat certifikát není jen tak. Škola musí každé tři roky prokázat, že environmentálními tématy opravdu žije, a projít náročným auditem. Práce Ekoparlamentu se řídí přísnou metodikou sedmi kroků:

1. Ekotým: Sestavení akční skupiny, která se pravidelně schází a rozděluje si role.
2. Analýza: Detailní průzkum školy, kde žáci hledají silné stránky a slabiny v ekologii.
3. Plán činností: Na základě analýzy si určí konkrétní úkoly, termíny a zodpovědné osoby.
4. Monitorování a vyhodnocování: Průběžné sledování, zda se stanovené cíle daří plnit.
5. Environmentální výchova ve výuce: Propojení ekologických témat s běžnými hodinami.
6. Informování a spolupráce: Komunikace o výsledcích nejen uvnitř školy, ale i směrem k rodičům, veřejnosti a úřadům.
7. Ekokodex: Vytvoření společného seznamu pravidel, kterými se celá škola řídí.

Letošní výzva: Jídlo a šetrná spotřeba

Pro audit v roce 2026 se kyjovský tým zaměřil na nová témata: „Jídlo a svět“ a „Šetrný spotřebitel“. Žáci se učili omezovat plýtvání potravinami, podporovat nákup místních farmářských produktů a porozumět principům Fair Trade.

„My třeba zjišťujeme, jestli se ve škole šetří, jestli se třídí, jestli se neplýtvá jídlem, vodou nebo elektřinou. A snažíme se to nějak řešit,“ popisuje agendu členka Ekoparlamentu Viktorka Začalová. Na otázku, co ji na tom nejvíce baví, odpovídá jednoznačně: „Mně se líbí, že vlastně přispíváme k tomu, že se chováme šetrně k přírodě a životnímu prostředí.“

V rámci analýzy například žáci zjistili, že je potřeba zlepšit třídění odpadu na chodbách nebo omezit zbytečné svícení. Členové Ekoparlamentu pak sami obcházeli třídy s prezentacemi, kde spolužáky učili i takovým detailům, jako je správné vyhazování odpadu či efektivní větrání z hlediska koncentrace CO2.

Zasloužená odměna v Senátu

Dlouhodobá práce dětí z Kyjova bude slavnostně oceněna již za několik dní. Kamila Kostihová přibližně nastínila, jak bude tato velká událost probíhat: „Slavnostní předání titulu Ekoškola se uskuteční 11. června v reprezentativních prostorách Senátu Parlamentu České republiky. Na ceremoniál vyrazí čtyři nominovaní žáci společně s zástupci školy. Součástí programu je i možnost prohlídky Senátu, i když z kapacitních a časových důvodů zatím nevíme, zda se do omezených prostor dostaneme. Hlavním bodem však zůstává samotné převzetí ocenění a společné focení všech úspěšných škol, které letos titul získaly.“ 

Město Kyjov je na své mladé ekology právem hrdé. Šestá obhajoba titulu v řadě dokazuje, že výchova k odpovědnosti a ochraně přírody je na ZŠ J. A. Komenského pevnou součástí každodenního života. „Je velice důležité, aby žáci byli vedeni k tomuto vztahu k přírodě, ale i k určité odpovědnosti za své chování. Toto si myslím, že je to nejdůležitější, co bychom žákům měli předat, aby to nebyla jenom jednorázová činnost, ale aby se to stalo běžnou součástí jejich každodenního života,“ uzavírá Kamila Kostihová.