Kyjovský unikát má za sebou úspěšnou sklizeň, hrozny z potomka světové rekordmanky už míří do sklepa

Kyjov má za sebou výjimečnou vinařskou událost. Dnes, 23. září 2026, proběhlo vinobraní ze sazenice Staré trty, v odborných kruzích známé jako modrý samec či odrůda Černý samet. O tuto živoucí vzácnost, která nese přímý odkaz na nejstarší plodící keř světa ze slovinského Mariboru, se s obrovskou péčí stará pan Smolík.

Příběh kyjovské Staré trty se začal psát v květnu 2018, kdy byla sazenice slavnostně vysazena v Informačním centru města Kyjov. 

Původní mateřská rostlina ve slovinském Mariboru roste úctyhodných více než 450 let a pro svou odolnost je zapsaná v Guinessově knize rekordů. 

Sazenici tehdy panu Smolíkovi, coby tehdejšímu předsedovi kyjovských včelařů, darovali přátelé přímo ze slovinského Mariboru. Pan Smolík přitom hned od začátku věděl, že si takový poklad nenechá pro sebe doma na zahradě. Jeho záměrem bylo, aby tato světová rarita byla na očích veřejnosti a sloužila lidem. 

Právě proto se zvolilo symbolické a dobře dostupné umístění v atriu kyjovského infocentra. Kolem keře navíc vznikla stylová kovová zábrana s erby Kyjova, Mariboru a včelařským znakem, která symbolicky stvrzuje propojení obou regionů. 

Cesta ke zdárné úrodě

Začátky přitom nebyly úplně jednoduché. Pan Smolík vzpomíná, že sazenici dostal na podzim. „Zpočátku jsem měl sazenici ve sklepě, začínala ale růst a měl jsem obavy, jestli se přesazení podaří… a podařilo,“ vzpomíná teď už s úsměvem pan Smolík.

Udržet takto vzácnou rostlinu v perfektní kondici vyžaduje neustálou pozornost. Specifická hybridní odrůda má bujný růst, který dokáže připomínat divočinu, a proto se neobejde bez pravidelného odborného tvarování a ošetřování.

„Je to takový divočák, takže během roku se keř musí aspoň dvakrát postříkat, aby hrozny byly takové, jaké mají být. Je potřeba se starat celý rok,“ popisuje péči o keř pan Smolík.

Jak vzniká kyjovské rosé

Zpracování malého množství hroznů má svá specifická pravidla. Jak pan Smolík popisuje, hrozny je nejprve nutné odstopkovat, pomlít, bobule se vypresují a následně se změří cukernatost, případně se dosladí tak, aby byl správný poměr cukru pro dosažení ideálního procenta alkoholu.

Protože jde o odrůdu určenou pro výrobu růžového vína, hroznová šťáva se nechává nakvasit přímo se slupkami. „Pohlídat to, nechat to sedm až deset dní kvasit v nádobě, aby to získalo barvu ze slupky – právě slupka tomu dodá tu růžovou barvu,“ vysvětluje Smolík.

Z loňského ročníku se podařilo vylisovat zhruba sedm lahví vína, přičemž jedna láhev symbolicky putuje zpět do partnerského Mariboru.

Vzácný mok, který se neprodává

Výsledné víno však na běžných pultech nehledejte. Kyjovská Stara trta plní výhradně reprezentační roli a je určena široké veřejnosti pro výjimečné příležitosti. „Víno není prodejné. Používá se jako dar a při výjimečných příležitostech,“ vysvětluje pan Smolík. 

Naposledy jej mohli návštěvníci ochutnat během oslav 900 let města Kyjova.

S letošní úrodou, která je dvakrát větší než ta loňská, teď pana Smolíka čeká zpracování a můžeme se tak těšit, co tento výjimečný ročník přinese.