Kino Panorama se poosmé proměnilo v útulný obývák. Filmový festival Kyjograf nadchl českými filmy i tancem před plátnem
Víkend 30. 10. – 1. 11. v Kyjově patřil filmovému umění, inspirativním setkáním a neopakovatelné komunitní atmosféře. Místní kino Panorama již poosmé hostilo Filmový festival Kyjograf, který do města přinesl přehlídku nejnovější české produkce, živé debaty s tvůrci, tvořivé dílny pro děti i večerní koncerty.
Jak nápad dvou absolventů filmové vědy oživil kyjovské kino
Myšlenka uspořádat celoměstský filmový svátek se zrodila před osmi lety, kdy se nad společnou kávou potkali dva absolventi brněnské filmové vědy, Alena Sytařová a Jaroslav Cibulka. Jak vzpomíná ředitelka akce Alena Sytařová: „Festival jsme založili s hlavním dramaturgem Jaroslavem Cibulkou, abychom kyjovské kino trošku oživili a dali větší prostor české kinematografii, která si zaslouží hlubší diskuzi i pozornost diváků.“
Festival je od počátku koncipován tak, aby byl srozumitelný primárně pro Kyjovjáky a kultivoval místní regionální prostředí, současně však láká i návštěvníky z Brna a okolí. „Z vývoje Kyjografu jsem nadšená a moc vděčná celému týmu i tvůrcům, kteří se k nám rádi vrací,“ dodává ředitelka s tím, že srdcem celého festivalu je hlavně pohostinná moravská atmosféra.
Neodmyslitelnou součástí akce je také vytříbené gastrozázemí kyjovských podniků, které proměnilo foyer kina v útulný pokojík vhodný pro neformální rozhovory mezi projekcemi u kávy.
Režisér a scénárista Bohdan Sláma: „Takovejch festivalů by mělo být co nejvíc“
Jedním z nejvýraznějších okamžiků letošního ročníku byla osobní návštěva režiséra a scénáristy Bohdana Slámy, který společně s hercem Jiřím Rendlem osobně představil nový film Houpačky. Pro ředitelku festivalu šlo zároveň o splněný sen, neboť Bohdan Sláma patří k jejím vůbec nejoblíbenějším českým autorům.
Uznávaný filmový tvůrce si srdečnou atmosféru v Kyjově velmi pochvaloval. „S paní ředitelkou jsme se domluvili už před půl rokem, kdy mě festival oslovil. Kontaktoval jsem producenty i distributory a všichni byli nadšeně pro, protože chceme co nejvíce podporovat lokální kulturu,“ vysvětlil Bohdan Sláma.
Podle něj mají komunitní akce tohoto typu nesmírný význam: „Vždyť je to tak perfektní, když je malej festival na takovým městě, lidi se sejdou, dívají se na zajímavý filmy a můžou si o tom popovídat. Takovejch festivalů by mělo být co nejvíc,“ zhodnotil režisér a scénárista přímo v kinosále.
Český kandidát na Oscara i silná kyjovská stopa v programech
Letošní dramaturgie nabídla opravdové lahůdky soudobé české dokumentární a hrané tvorby.
Páteční program zahájil dokument Trošku se to pozmění ze série Zóna zájmu (propojené se seriálem Ratolesti). Snímek sleduje příběh trans studentky Yuri a natočil ho kyjovský rodák, režisér Kateř Tureček. Jak připomněl sám autor: „Potřebujeme více lidských příběhů, ne kulturních válek.“
Pozornost u publika vzbudil také dokumentární film Kdyby se holubi proměnili ve zlato (režie Pepa Lubojacki), který Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vybrala v srpnu 2026 jako oficiálního českého kandidáta na Oscara v kategorii nejlepší mezinárodní celovečerní film.
Celoroční mravenčí práce a kultura, kterou mohou závidět i velká města
Za uplynulým průběhem festivalového maratonu stojí celoroční nasazení přibližně patnáctičlenného organizačního týmu. Přípravy dalšího ročníku a vyřizování dotačních žádostí totiž startují téměř okamžitě po skončení toho předchozího.
Klíčovým členem týmu je Matěj Zicháček, který zastřešuje část marketingu, pokladny i koordinaci sálu. „Moje role je krýt záda ředitelce a starat se o to, aby všechno v sále i na pokladnách šlapalo,“ uvádí Matěj Zicháček s tím, že jeho hlavní motivací je přinášet do Kyjova kulturu, kterou by mohla závidět i větší města.
„Kyjograf ukazuje, že i na malém kině se dá vymyslet velký program a že kino může vypadat úplně jinak než standardně,“ zdůrazňuje Zicháček. Ve svém profesním životě působí jako hudební manažer zastupující například písničkáře Michala Horáka či Igora Orozoviče. I proto vyzdvihuje jedinečnou energii večerních hudebních vystoupení přímo v kinosále, kde část publika sedí v hledišti a část tancuje přímo pod promítacím plátnem.
Tvořivé dílny pro děti a moravská pohostinnost
Pestrý program pamatoval také na rodiny s dětmi. K zavedené animátorské dílně přibyl nově ruchařský kurz, kde si nejmladší návštěvníci během tříhodinového bloku sami vymysleli a zrealizovaly vlastní animovaný příběh.
Festival se dlouhodobě těší významné podpoře dobrovolníků, místních firem, Jihomoravského kraje i samotného města Kyjov.