Víkend v Kyjově patřil tradičním Martinským hodům
Uplynulý víkend 13. – 15. listopadu 2026 patřil v Kyjově tradičním Martinským hodům. Slavnostní hodový program odstartovala v pátek Rozmarýnová beseda u cimbálu s Cimbálovou muzikou Jury Petrů.
Slavnostní povolení hodů před radnicí
V sobotu 14. listopadu vyrazil ve čtrnáct hodin slavnostní krojovaný průvod od Zámečku směrem k radnici. Chasa v čele se stárky přišla předat své pocty a požádat vedení města o oficiální povolení hodové zábavy. Starosta města František Lukl chasníkům hodová práva uděloval letos naposledy a ve svém proslovu neskrýval hlubokou vděčnost všem organizátorům i hodovníkům.
„To, že tady dneska stojíme, za to se vám, milá hodová chaso, ale i vy všichni hodovníci, hodí poděkovat,“ oslovil přítomné z radničního prostranství starosta František Lukl. Ve své řeči vyzdvihl lidský i společenský rozměr svátku: „Neboť je to oslava nejenom národopisu, zvyků a tradic, ale hody jsou pro mě také oslavou svobody.“
Po udělení hodového práva pokračoval průvod pro stárky a s hodovým věncem zamířil do Domu kultury. Večerní taneční zábava zaplnila parket za doprovodu Dechové hudby Žadovjáci a Cimbálové muziky Jury Petrů.
Týdny příprav v režii stárkovské čtveřice
Za vydařeným průběhem hodů stála obětavá práce stárkovské čtveřice. Martinské hody v Kyjově tradičně připravuje Slovácký soubor Kyjov, a tak stárci často pocházejí i z okolních obcí. Letos stárkovali Tomáš Mořický z Hýsel, Aleš Vaculovič ze Žeravic, Darina Spáčilová z Čeložnic a Nela Gajdová z Kyjova.
Organizace vyžadovala týdny pečlivých příprav. „Nejtěžší na tom bylo celé to chystání,“ přiznali s úsměvem stárci při vzpomínce na náročné organizační starosti. Hlavní pro ně bylo, „aby všechno proběhlo tak, jak má“, což se do posledního detailu naplnilo.
Nedělní průvod a šetrný kompromis s káčerem
Nedělní program zahájila v půl jedenácté dopoledne slavnostní hodová mše svatá ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie, kde hodovníci poděkovali za darované společenství i tradice. Ve čtrnáct hodin pak vyrazil od Jančů z Nětčic krojovaný průvod před radnici.
Jeho nedílnou součástí je starobylý zvyk nesení a mlácení káčera. V čele průvodu kráčel spolu se stárky Martin, jehož úkolem bylo zvíře bedlivě střežit. Aby organizátoři vyhověli požadavkům Krajské veterinární správy a zákona na ochranu zvířat proti týrání, zvolili velmi citlivý kompromis a káčera měli živého i slaměného.
„Nakonec jsme to vymysleli s podporou veterinární správy tak, že živý káčer byl pouze na průvod,“ přiblížili stárci šetrné řešení tradičního rituálu. Během slavnostního průvodu městem tak přítomní obdivovali živého káčera, přičemž na jeho bezpečí přímo dohlížela veterinární správa.
Hodová mela před radnicí i závěrečná zábava
Jakmile průvod dorazil před radnici a nastal čas na rozvernou šarvátku a kradení, živého káčera bezpečně vystřídala věrná napodobenina. „A potom na kradení byl vyměněn za slaměného, aby se mu nic nestalo,“ dodali s úsměvem stárci. Martin slaměného káčera obratně uhájil a chycení zloději byli podle tradice vyneseni do „hospody“, kde se museli vykoupit vínem.
Večer následovala nedělní taneční zábava s Dechovou hudbou Žadovjáci, která udělala tečku za letošními Martinskými hody.